Jdi na obsah Jdi na menu
 


ObrazekDucati 1098

Titul Nejlepší design roku 2006, dobrá image značky, silný dvouválec... Otázkou je, zda to bude na dravou konkurenci z Japonska stačit. My už odpověď známe.

Loni si Ducati pečlivě hlídala jednu ze svých novinek domácí výstavy EICMA v Miláně, ale jak bývá zvykem před velkými přehlídkami, únik informací je v mediálním světě velmi žádaným zbožím. Když u Ducati zjistili, že některá data o 1098 už prosákla ven, předběhli spekulace a nabídli webovou prezentaci se slovy: „Nepodařilo se nám udržet informace až do Milána, tak si to užijte.“

Představení Ducati 1098

Po dřívější kritice vzhledu o generaci staršího stroje, Ducati 999, se nový model 1098 odkazuje na legendární 916-ku, která je pro zastánce značky zatím nepokořenou královnou krásy. Designově velmi čisté a jednoduché zpracování stroje akcentuje s moderním tvarovým pojetím detailu, např. předních světel, zpětných zrcátek či tvarováním zadních partií. Nádherná Ducatí červená barva dodává stroji na exkluzivitě. Dostatečně sportovně a agresivně vypadá i bez rychlých pruhů na kapotáži. Letmo uchycené zadní kolo a dva laděné výfuky odlehčují opticky zádi motocyklu na kilech. O tom, že se jedná o výjimečný stroj z dílny italských návrhářů není třeba dále diskutovat, stačí jen tiše zírat… Krásné křivky motocyklu ocenila i Asociace motocyklových designérů, když Ducati 1098 vyhrála ocenění za Nejlepší design roku 2006. Pohonnou jednotkou je pro Ducati typický dvouválec s osami válců svírajícími úhel 90 stupňů. Agregát s objemem 1 098 ccm (vrtání x zdvih je 104,0×64,7 mm) má čtyři ventily na válec s desmodromickým rozvodem. Výkon motoru je naladěn na 119 kW (160 k) v 9 750 ot./min a maximální točivý moment 123 Nm nastupuje v 8 000 ot./min. Díky těmto hodnotám má Ducati 1098 nejsilnější, sériově vyráběný dvouválec na světě. Výfukový systém s dvojicí koncovek pod sedlem splňuje emisní normy Euro 3.Mezi elitní supersporty se 1098 řadí i se suchou hmotností 173 kg. Kvalitní komponenty jsou samozřejmostí: nastavitelné odpružení od firmy Showa (Öhlinsy jsou u dražší verze 1098 S) obsahuje přední obrácenou vidlicis průměrem trubek 43 mm, vzadu je masivní jednoramenná kyvná vidlice s centrální tlumící jednotkou. Světoznámá společnost Brembo dodala brzdový systém: vpředu jsou čtyřpístkové třmeny Monobloc, frézované z jednoho kusu hliníku a dvojice velkých kotoučů o průměru 330 mm, vzadu je jeden menší kotouč. Ducati 1098 se bude vyrábět hned ve třech provedeních: 1098, 1098 S a verze 1098 S Tricolore se speciálním lakováním v barvách italské vlajky.

Jízdní dojmy

Tak, jako jsem se těšil na svezení s Ducati 1098, jsem se už dlouho na nic netěšil. Její vzhled, stejně jako jízdní vlastnosti, předčili mé očekávání. Poloha za řídítky je pohodlnější než jsem čekal, sedlo je sportovně placaté, ale dobře tvarované, takže se dá najít vhodné místo, které netlačí. Ovládací prvky jsou na svých místech, pouze palubní deska je až příliš vzadu a trochu ji zakrývá nízká kapotáž. Palubní přístroj je řešen obdobně jako u závodních strojů MotoGP formou jednoho velkého LCD panelu. K dispozici je hned několik údajů: teplota chladící kapaliny, teplota vzduchu, otáčkoměr, tachometr, hodiny a celkové kilometry, které se daly přehodit na trip I a II. Údaje jsou čitelné a jejich rozmístění přehledné, přesto mi dělalo problém zvyknout si na digitální otáčkoměr v horní části panelu. Naštěstí je palubka vybavena čtveřicí diod signalizujících vhodný bod pro přeřazení. Výborný pocit jsem měl ze skvěle tvarované nádrže. Velké prolisy pro nohy umožňují pevně sevřít stroj koleny, případně se do ní v hlubokých náklonech pěkně opřít. Dvojice laděných výfuků Termignoni slibuje ojedinělý sluchový zážitek širokému okolí, což se po nastartování jen potvrdilo. Slovy nepopsatelné, zato zatraceně návykové dunění litrového motoru ve mě vzbuzuje pocity euforie. Už během prvního ostřejšího rozjezdu zjišťuji, že plynová rukojeť vyžaduje citlivější zacházení. Při rychlejším pootočení plynem se mi Ducatí kráska snaží nafackovat řídítky, která letí strmě k nebesům, což se dalo celkem čekat… ok, dnes se zpotím asi trochu víc! Po chvíli sžívání se silným motorem dostávám do rukou ten správný cit a začíná ta pravá zábava. Velmi silný zátah motoru odpovídá závodnímu nasazení stroje, proto během jízdyměstem volím raději vyšší kvalty a nižší otáčky. Hlasitý zvuk a krása stroje vábí pohledy všech živých bytostí, kteří mají „to štěstí“ mne spatřit. Tolik obdivných pohledů jsem ještě neviděl, takže si tu exhibiční jízdu městem neskutečně užívám. I přes to se z města snažím dostat co nejkratší cestou. Není to pro to, že by jízda po města byla tak nepohodlná, ale ze stroje cítit, jak neskutečně touží po otáčkách a rychlé jízdě a já zatím nevím, co opravdu umí. Konečně si můžu dovolit podržet otevřený plyn déle a vyzkoušet tak, jak fungují diody signalizující čas, kdy kopnout další kvalt a pokračovat ve zběsilém tempu časoprostorem. Jak moc se umí 1098 rozparádit, poznáte mezi 6 000 a necelými 10-tisící otáčkami. Po překročení této hranice je cítit že motoru dochází dech a po chvíli omezovač za svitu rudých diod utne vaše bezmyšlenkovité řádění. Velmi nízko sklopený větrný štítek stěží odvádí vzduch nad má ramena, naštěstí mi s hlavou nepříjemně netřesou větrné turbulence, pouze cítím silný nápor větru. Úplně krytý jsem jedině, když drtím bradou nádrž, ale takhle se jet dlouho opravdu nedá. Tohle považuji u litrového supersportu za jistý handicap. V celém pásmu otáček jsou cítit vibrace, přesněji řečeno chvění od tlukotu motoru. Nejde však o nepříjemnou vlastnost, která by za jízdy obtěžovala. Co mi ale opravdu hodně vadilo je téměř nemožný výhled ze zpětných zrcátek. Zoufale se mrskat, jak při záchvatu tropického šílenství a nakukovat do zrcátek pod různými úhly, mě brzo přestalo bavit, ale jezdit „bez zrcátek“ v hustém provozu se nedá. Jako nejlepší řešení mi přišlo sledovat dění za zády mezerou mezi mým tělem a rukou. Bohužel obraz není ostrý ani v malých rychlostech, takže tragedie na druhou… Nejvíc jsem si svezení s Ducati užil v rychlých zatáčkách. Výborná ovladatelnost, precizní držení zvolené stopy a velmi silné brzdy musí bavit každého, i když svezení na ní pro každého rozhodně není. Řízení vyžaduje jistou dávku zkušeností a citu, zejména na mokré silnici umí pěkně potrápit. V dlouhých zatáčkách jsem díky změnám jízdní polohy také pocítil úlevu od již tuhnoucích rukou, zad a sedacích partií. Přesto mi jízdní poloha nepřišla až tak radikální. Ruce dostaly samozřejmě zabrat, ale poloha sedla ve vztahu ke stupačkám byla výborná. Zde určitou roli hraje také úzká stavba stroje, která dovolí mít nohy více u sebe je-li to potřeba. Nastavení podvozku bylo dle očekávání tvrdé, ale na druhou stranu jsem neměl pocit, jakoby mě někdo řezal pádlem přes zadek. Na větších nerovnostech občas odskočila zadní guma, ale to se musí stroji se závodním nasazením tolerovat, ne? Zhodnotit brzdný systém Brembo se dá i jedním slovem… extrémní. Brutální nástup brzdného účinku se dostaví i při lehčím zavaděním o brzdovou páčku. Při necitlivém zacházením vám takto kousavé brzdy můžou přivodit pár nevšedních zážitků, ale nám v redakci se ostré brzdy líbily. Naopak dosti „bezzubý“ mi přišel tlumič řízení, který toho moc neutlumil. Jelikož se během akcelerace zvedá přední kolo do vzduchu i ve značně vysokých rychlostech, měl jsem možnost několikrát okusit, že kmitající řídítka nejsou to pravé, co zrovna potřebujete při předjíždění pomalu jedoucích plechovek na dálnici. Absence nastavení tvrdosti tlumiče řízení mi přišla na závadu, protože jinak se ovládání stroje dá hodnotit na výbornou. Poslední věc, kterou bych rád popsal, byla děsivá manipulace s motocyklem na místě. 1098 má absolutně nejmenší rejd řídítek ze všech doposud testovaných motorek, proto otočit se na užší sinici nebo nedej Bože v garáži je téměř nadlidský úkol. Aby toho nebylo málo, tak si v krajních pozicích skřípnete pravou ruku o nádrž a levá se vám zasekne pod plexisklem nebo naopak. Tady je všechno špatně. Během testu byla průměrná spotřeba 8,21 l naturalu 95 na 100 km, což s nádrží o objemu 15,5 litrů nabízí teoretický dojezd kolem 190 km. Při rovnoměrné rychlosti na dálnici si Ducati 1098 vzala 7,35 l / 100 km. Naopak při ostré jízdě se spálilo 9,32 litrů na sto kilometrů. V kategorii litrových supersportů je konkurentů pro Ducati 1098 hodně: klasická japonská čtyřka Honda CBR1000RR Fireblade, Yamaha YZF-R1, Suzuki GSX-R1000 a Kawasaki ZX-10R Ninja. Nesmíme zapomínat na MV Agustu F41000R. Ducati má jako jediná vidlicový dvouválec, jmenovaný zbytek pohání řadové čtyřválce. Ducati si za motocykl 1098 účtuje 449 tis. korun. Když byste si chtěli koupit verzi 1098 S, stálo by vás to 579 000 Kč a za tříbarevnou 1098 S Tricolore zchudnete o 689 000 Kč. Konkurenční motorky z japonské produkce stojí 370 tis. Kč a že by byla 1098 o tolik lepší? Neřekl bych. Za rozdílných 80 tis. korun v ceně (pokud se bavíme o základním modelu) si kupujete bezesporu zatím nejkrásnější supersport na trhu a především motocykl značky Ducati. A o tom to je, ne? áíZávěr, plusy a mínusy

Závěr, plusy a mínusy

Plusy a mínusy pro Ducati 1098

+ design

+ motor

+ zátah od spodních otáček

+ zvuk

+ brzdy

- zpětná zrcátka

- příliš nízké plexisklo

- manipulace na místě

Technické údaje Ducati 1098

Rozvor / výška sedla 1 430 mm / 820 mm

Motor, objem 4dobý dvouválec do L, 1 099 ccm

Vrtání x zdvih 104×64,7 mm

Kompresní poměr 12,5:1

Počet ventilů / chlazení 8 / kapalina

Výkon 119 kW (160 k) v 9 750 ot./min

Točivý moment 123 Nm v 8 000 ot./min

Převod / převodovka řetěz / 6stupňová

Rozměr a typ kol 17palcová, litá

Rozměr pneu (vpředu/vzadu) 120/70 ZR17, 190/55 ZR17

Brzdy vpředu 2× kotouč 330 mm, 4pístek, radiální

Brzdy vzadu 1× kotouč 245 mm, 2pístek

Rám příhradový rám z ocelových trubek

Přední vidlice USD vidlice, průměr 43 mm, zdvih 127 mm

Zadní odpružení jednoram. kyvná vidlice, centrální tlumič, zdvih 127 mm

Nádrž 15,5 l

Průměr. spotřeba v testu 8,21 l na 100 km

Suchá hmotnost 173 kg

Cena (červenec 2007) 449 000 Kč

zdroj: autofun.cz